Škrečky sírske sa nemôžu chovaťv pároch lebo to vždy skončí bitkou.Niekedy to môže byť len škrabnutie ale môže byť že jeden škrečok premôže toho druhého a skončí to smrťou.Takže radšej ich nechovajte v pároch už veľa krát sa stalo že sa škrečky pobili lebo boli spolu v klietke.Neodporúčam chovať v pároch.
Sýrske/zlaté škrečky
Chovanie v pároch
14. května 2009 v 19:13 | KvakvaŠkrečok zlatý/sírsky complet info
31. ledna 2009 v 20:12 | Kvakva| Průměrná délka života: | 2 - 2,5 roku |
| Délka těla: | 14 - 17 cm |
| Váha: | 100 - 190 g |
| Tep: | 280 - 500/min (průměrně 450/min) |
Celkový objem krve: |
Škrečok zlatý
8. července 2008 v 0:01 | KvakvaKeď sa toto zverejnilo ja som určite spala a neviem či dnes pôjdem na blog!!!
Křeček zlatý správná volba
Pro lidi, kteří uvažují o koupi domácího mazlíčka, ale nemají zatím se zvířaty žádné zkušenosti, je křeček ideálním řešením. Malý, čistotný, nenáročný na stravu a ubytování, při vhodném přístupu se lehce ochočí. Vzhledem k tomu, že většinu dne prospí a probouzí se až večer, nestrádá během dne samotou jako psík či kočka.
Co se týče dětí, i jim může být křeček milým společníkem, ale pouze za předpokladu, že je rodiče naučí respektovat jeho potřeby a zvyky. Ani takto nenáročný tvor, jakým křeček je, by neměl být ponechán výhradně v dětské péči.
![]() |
Křeček zlatý (mesocricetus auratus) pochází ze Sýrie, proto se mu někdy říká syrský. Ve své domovině obývá oblasti pouští a polopuští se suchým a teplým klimatem. Ve dne spí zavrtán v písku. Teprve večer, když se ochladí, vylézá za potravou. Výpravy za jídlem bývají dlouhé, křeček naběhá i několik kilometrů za noc. Pro případ nouze využívá lícních toreb, které naplňuje nalezenou potravou. Tu si odnáší na místo sloužící jako ložnice a spižírna zároveň. Shromažďující pud ho neopouští ani v zajetí, kde hlady netrpí. (Proto je dobré každý den zkontrolovat obsah klece a vyhodit případné zásoby z předešlého dne, které by křeček mohl vyhrabat a pozřít zkažené.)
Poprvé byl tento druh hlodavce popsán roku 1839 přírodovědcem jménem Waterhouse. Teprve poté přivezl britský konzul první živé exempláře do Anglie. Dnešní domácí křečci jsou potomky úlovku profesora Aharoniho z jeruzalémské univerzity, který v roce 1930 vykopal v syrské poušti hnízdo a nalezenou samičku s dvanácti mláďaty odvezl do ústavu. Je pravda, že někteří křečci utekli, ale z těch zbývajících, kteří se rozmnožili, pocházejí všichni současní.
Přírodně zbarvení křečci jsou zrzaví s bílými odznaky. Postupně byla vyšlechtěna řada barev a variací, například smetanová, bílá, šedá, černobílá (tzv. panda) aj. Také délka srsti prošla změnami, dnes se chovají i křečci dlouhostrstí (o jejich srst se musí pečovat).
Křeček je od přírody samotář. Zuřivě brání svůj pelech a nesnese konkurenta. Ani v době páření k sobě nebývají hlodavci příliš vlídní. Taková samička dovede pěkně pokousat! Jen co mláďata povyrostou, perou se i mezi sebou. Doporučuje se proto chovat křečky odděleně, aby nedocházelo k šarvátkám. Při pokusu o množení má být samička připuštěna k samci, ne naopak. To proto, aby se cítila podřízeně a trochu nejistě, jinak by mohla samce poranit. Výjimečně se stane, že spolu křečci vycházejí, musí ale pocházet ze stejného hnízda (dva sourozenci, matka s dcerou).
Křeček se řídí převážně čichem. Pachové žlázy, kterými značkuje své teritorium, jsou umístěny ve slabinách. Zrak není hlavní funkcí, křeček používá hlavně čich a sluch. Je výborný běžec, skokan, rád šplhá a zdolává překážky. V přírodě se ukládá k zimnímu spánku. Křeček není dlouhověký, žije dva nebo tři roky.
Co křeček potřebuje k životu v zajetí? Především vhodný domov, tedy klec nebo akvárium. Předností akvária je to, že nedochází k znečišťování okolí vyházenými pilinami a senem, nevýhodou zase špatná cirkulace vzduchu. Ideální rozměry skleněné nádrže jsou okolo 60 cm na délku a 30 cm na výšku. (V takovém případě se nemusí zakrývat.) Je-li akvárium nižší, může křeček vyskočit ven. Nádrž by také neměla být vyšší než delší.
Obchody s potřebami pro zvířata nabízejí mnoho druhů klecí pro hlodavce. Řada z nich trpí značnými nedostatky. Bývají malé, nechráněné alespoň z jedné strany proti průvanu a opatřené mřížkovými rošty, do kterých se křečkům zachytávají nohy. Rozhodnete-li se přeci jenom pro klec, zvolte takovou, kde jsou patra plná, ne z drátů. Pozor! Chcete-li chovat křečíka, ne křečka, klec musí mít dráty hustě u sebe!
Mně se nejvíce osvědčila plastová nádržka s horní mřížkou, kterou vidíte na obrázku. Jen víko nechávám často otevřené kvůli větrání. K tomuto typu je možno zakoupit i vnitřní výbavu, avšak ta je vyrobena z umělé hmoty. Vhodnější je zařídit vnitřek dřevěnými komponenty, protože o umělou hmotu si mohou hlodavci poškrábat lícní torby. Naopak okusováním dřevěného domečku si zuby pěkně obrousí. Jako podestýlku používám hobliny a trochu sena, do kterého se rádi zavrtávají. Na dno lze dát i kočkolit.
![]() |
Na co nesmíte zapomenout? Na domeček ke spaní, krmítko (nejlépe keramické), napáječku a běhací kolečko. Kolečko z drátů je vhodné něčím proplést nebo potáhnout pruhem bavlny, aby se v něm křečkům nezachytila tlapka. Vítaný je materiál na stavbu hnízda, například kousky nepotištěného papíru a seno (nepoužívat vatu ani slámu), a také dostatek hraček, aby se hlodavec nenudil (např. ruličku od toaletního papíru, papírové krabičky s prostříhanými otvory, žebříčky aj.)
Základ jídelníčku tvoří zrní, ovesné vločky, kukuřice, oříšky, syrové ovoce a zelenina. V akvaristikách lze zakoupit namíchané směsi pro hlodavce, spolu s vitamínovými doplňky (př. medové bonbóny, malinové kuličky, závěsné tyčinky aj.). Také je možno nabídnout čerstvý jetel a pampeliškové listy. Křeček si rád pochutná na moučném červu či kousku vařeného masa. Jako doplněk lze podávat psí a kočičí suchary a natvrdo uvařené vejce. Někteří křečci však bílkoviny vůbec nechtějí a raději zůstanou u svých zrníček.
Čím nekrmit? Pozor na kapustu a zelí u mladých zvířat, mohla by se nafouknout. Také slunečnicová semínka obsahují mnoho tuku. Neznámé, volně rostoucí zelené rostliny mohou být jedovaté. Křeček rád okusuje větvičky, kvůli dorůstajícím zubům by měl mít k dispozici dřevo ovocných stromů (větvičku jabloně, hrušně). Nesmí však větve jehličnanů. Čerstvá voda je samozřejmostí.
Kde křečka koupit? V akvaristice nebo na inzerát. Jak ho ochočit? Pomocí jídla. Každý den ve stejnou hodinu, večer, když se probudí, mu nabízet pamlsek z ruky. Za čas se osmělí, přestane se bát a přijme dobrotu z ruky. Později se odhodlá vyšplhat po ruce, a je vyhráno. Rozhodně ho nesmíte budit a vyrušovat během dne, například nadzvedáváním domečku!
Kdo chce svému křečkovi dopřát dostatek pohybu, může mu vyrobit hřiště. Stačí velká krabice bez otvorů, vysypaná pilinami a dostatek vyrobených prolézaček. Křeček ocení i květináč s pískem pro činčily, ve kterém se bude koupat a čistit kožíšek. Rád si také zobne čerstvé trávy. Proč mu nevysít víčko od sklenice travními semínky?
![]() |
Křeček obvykle vykonává potřebu do jednoho rohu klece, pro dokonalý pocit čistoty tedy stačí denně vybrat záchůdek a jednou týdně vyměnit piliny. A co dělat, když uteče?
Postřehy:
Náš křeček se jednoho letního dne rozhodl, že půjde na výlet. Dostal se z akvária, i když bylo přikryto drátěným sítem (dodnes nemám potuchy jak). Týden jsme o něm nic nevěděli a mysleli, že chudáka křečka už nenajdeme. V té době jsme měli i dvě morčata, a zanedlouho vyšlo najevo, že jim mizí jídlo (krabička se zrním byla rozkousaná). Hobliny byly roztahané až ke dveřím do sklepa. Bylo to jasné! Křeček se rozhodl pro dobrodružnější způsob života. Udělal si pelech v suchém kanálu ve sklepě. A jako spižírnu si vybral odtokovou trubku. Vždycky, když jsme se tam dívali, nebyl tam. Asi byl na výzvědných výpravách. Musel si všimnout, že jsme viděli jeho nový byteček a přestěhoval se hlouběji do trubky. Na začátku to byl mladý, líný a tlustý křeček zlatý. A na konci? Když jsme ho chytili, vypadal jako šedivý, chlupatý chomáč, hubenější než kdy dřív. Nic se mu nestalo, nebyl nemocný, utíkat už nechtěl. Když si vlezl zpátky do domečku, vypadal chytřejší a snad i štastnější. Jeho dobrodružství trvalo jedenáct dní.
Dostal jsem bílého džungarského křečka s akváriem jako dárek, jelikož všichni ví, že miluji zvířata. Křeček se jmenoval Bertík. Za pár dní byl ochočený. Stalo se, že utekl z akvária. Nevím jak, marně jsem ho hledal po celém domě. Obrátili jsme skříně i postele, otevřeli všechny knížky, co máme, křeček nikde. Marné tři dny hledání. Zkoušeli jsme všechno. Napadlo nás ještě nechávat volně rozsypaná zrníčka. Čekali jsme a počítali, nic nechybělo. Za tři dny jsme ztratili naději. Napadlo mě dát knížku k akváriu pro případ, že by se objevil, mohl by tak po ní vyšplhat a dostat se zpátky. Doma se mi smáli, že nápad nebude fungovat. Ovšem fungoval! Druhý den ráno spal křeček v akváriu. Ale byl hubený, vypadal chudáček hrozně. Zajímavé, že se vůbec nebál a hned mi olizoval prst. Asi za týden zmizel zase. Nejprve jsme hledali, tentokrát už jen jeden den. Zase jsem dal knížku k akváriu a čekal. Křeček se nevrátil hned, ale až za tři dny. Nemůžu pochopit, kde byl. Pozoroval jsem ho a přišel na to, jak se dostal ven. On normálně vyskakoval do vzduchu a po několika pokusech se zachytil na okraji akvária! Pořídil jsem větší akvárium, ještě jednu džungarskou slečnu a dal křečky dohromady. Křečice se nejprve bála, ale Bertík byl šťastný. Od té doby nikdy neutekl (možná ani nemohl). Měli krásná mláďátka a teď čekají třetí vrh.
V zahraničí již řadu let fungují kluby sdružující zájemce o chov těchto úchvatných tvorů. U nás je zatím křeček vytlačován populárnějšími morčaty a zakrslými králíky. Ale třeba se podobného klubu také dočkáme. Křečkům třikrát sláva!
Křeček zlatý
Mesocricetus auratus
Systematické zařazení:
Kmen: strunatci
Třída: savci
Řád: hlodavci
Čeleď: myšovití
Podčeleď: křečci
Kmen: strunatci
Třída: savci
Řád: hlodavci
Čeleď: myšovití
Podčeleď: křečci
Původ: Přední Asie a jihovýchodní Evropa. Obvykle obývá oblasti s dostatkem obživy (pole a obytné oblasti).
Chov: Křečky chováme v akváriu, nebo plastové nádrži, které jsou k dostání ve všech specializovaných prodejnách. Rozměry ubikace by neměly být menší, než 40x30x25 výška (uvedeno v centimetrech). Na dno ubikace nasypeme třícentimetrovou vrstvu hoblin, popřípadě můžeme smíchat hobliny se stelivem pro kočky (jeden díl steliva a tři díly hoblin). Výhodou je, že kočičí steliva pohlcují pachy. Důležitou součástí zařízení je napáječka a prolézačky. Stačí dát na dno kousek pařezu, který křeček během krátké doby rozhlodá, proto nedoporučuji kupovat umělohmotné chaloupky nabízené v zooprodejnách. Velice často se používá prázdný kokosový ořech. Nesmíme zapomenout na dostatečné větrání. Křečky chováme při pokojové teplotě.
Krmení: Veškeré ovoce a zelenina, směsi zrnin - slunečnice, oves, kukuřice, ječmen a pšenice, v létě tráva, v zimě seno, na okus tvrdý chléb a větévky ovocných stromů a pro vylepšení jídelníčku občas larvy potemníka moučného. Nikdy křečky nepřekrmujeme, pohled na plesnivé a páchnoucí hromádky krmení je více než odpudivý. Nesmíme zapomenout na dostatečné napájení, jako každý živý tvor i křeček potřebuje k životu vodu.
Rozmnožování: Křeček je spíše samotář a proto je nechováme ve skupinách. Pro rozmnožování křečků potřebujete samečka staršího osmi týdnů a samičku ne mladší, než patnáct, nejlépe dvacet týdnů. Páry nechováme pohromadě, protože samička většinou samečka ukouše. Jsou-li křečci dospělí, nastal čas k připuštění. Do zvláštního akvária dáme křečky společně. Během krátké doby si samička dřepne a je ochotna se pářit. Po aktu samečka ihned oddělíme. Za 15-17 dní se narodí 5-10 slepých a holých mláďat. Zhruba za šest týdnů jsou mláďata zcela samostatná a můžeme je od samičky oddělit.
Zajímavosti: Křeček je polyfázní zvíře, to znamená, že ve dne spí a v noci je aktivní. Křečci jsou velice čistotní a svou potřebu vykonávají do jednoho rohu ubikace. Uvádí se, že křečci pocházejí z jedné samičky s devíti mláďaty, která byla nalezena v Syriijském Alepu v roce 1930. Od té doby nebyli v přírodě nalezeni.
Škrečok zlatý/sýrsky
24. dubna 2008 v 19:01 | Kvakvaškrečok Zlatý/ Sírsky
Jeho latinské meno je: "Mesocricetus auratus"
- váha 130- 180g
- žije v oblasti Kaspické- Čierne more
- dĺžka 15cm
- vek 2- 4 roky
- farba srsti: zlatá, škoricová, hrdzavá, šedá, biela, čierna, krémová,...
- srsť môže byť: dlhá, krátka, bezsrstý škrečok, ....
Samička je tehotná asi 15-18 dní. Má od 1-ého až po 14-násť mľáďat, ktoré vážia 2 g.
História tohto škrečka
George Waterhause (zoológ) objavil v roku 1839 škrečka Zlatého. Približne o 100 rokov neskôr sa podarilo odhytiť profesorovi Aharoniovi 1. živého zlatého škrečka. Našiel samičku s 12 mláďatami, prežili len 3 mláďatá. Rýchle sa rozmnožili a bolo ich na konci roka približne 100-krát viac.
Škrečok sýrsky
24. dubna 2008 v 19:01 | KvakvaŠkrečok sýrsky
Historie plemena
Křeček zlatý pochází z pouštních oblastí Sýrie. Tento druh byl poprvé zmíněn na konci 18. století, ale první hmatatelné důkazy o existenci křečků podal britský zoolog George Waterhouse. V roce 1839 navštívil Sýrii a poslal pak do jednoho muzea v Londýně lebku křečka a jeho kožešinu. Pokud je známo, přivezl první živé křečky do Anglie britský konzul v Sýrii, Skene, ale nejsou známi žádní potomci těchto zvířat. Křečci zlatí, které známe dnes, pocházejí téměř bez výjimky ze zvířat, která chytil v roce 1930 I. Aharoni, profesor Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Ten chytil samici s dvanácti mláďaty, z nichž však většina uhynula nebo uprchla, a tak se dalšího chovu zúčastnili pouze tři jedinci. Je to neuvěřitelné, ale většina dnes chovaných milionů křečků zlatých je přímými potomky oněch tří jedinců, protože další zvířata byla chycena až koncem šedesátých let. Zajímavé je, že profesor Aharoni narazil na křečka zlatého již dříve, v roce 1920, kdy při čtení starověkých aramejských a hebrejských textů nalezl zmínku, že děti tehdejších usedlíků v oblasti Chaleba chovali v klíckách "syrské myši". K soukromým chovatelům se křeček zlatý dostal přes laboratoře - a stal se během poměrně krátké doby obrovsky populárním. První klub pro chov křečků na světě vznikl v roce 1945 v Anglii. V názvosloví tohoto křečka panuje ještě trochu zmatek: v počátečních letech byl tento křeček znám jako křeček zlatý, a to kvůli svému zlatému osrstění. Protože křečkové s původní barvou srsti tvoří v současné době menšinu, název křeček zlatý zapadl a bylo rozhodnuto nazývat tato zvířata podle země jejich původu, Sýrie, křeček syrský. (V Čechách je to opačně. Veškerá literatura se důsledně drží názvu křeček zlatý. )
Křeček zlatý pochází z pouštních oblastí Sýrie. Tento druh byl poprvé zmíněn na konci 18. století, ale první hmatatelné důkazy o existenci křečků podal britský zoolog George Waterhouse. V roce 1839 navštívil Sýrii a poslal pak do jednoho muzea v Londýně lebku křečka a jeho kožešinu. Pokud je známo, přivezl první živé křečky do Anglie britský konzul v Sýrii, Skene, ale nejsou známi žádní potomci těchto zvířat. Křečci zlatí, které známe dnes, pocházejí téměř bez výjimky ze zvířat, která chytil v roce 1930 I. Aharoni, profesor Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Ten chytil samici s dvanácti mláďaty, z nichž však většina uhynula nebo uprchla, a tak se dalšího chovu zúčastnili pouze tři jedinci. Je to neuvěřitelné, ale většina dnes chovaných milionů křečků zlatých je přímými potomky oněch tří jedinců, protože další zvířata byla chycena až koncem šedesátých let. Zajímavé je, že profesor Aharoni narazil na křečka zlatého již dříve, v roce 1920, kdy při čtení starověkých aramejských a hebrejských textů nalezl zmínku, že děti tehdejších usedlíků v oblasti Chaleba chovali v klíckách "syrské myši". K soukromým chovatelům se křeček zlatý dostal přes laboratoře - a stal se během poměrně krátké doby obrovsky populárním. První klub pro chov křečků na světě vznikl v roce 1945 v Anglii. V názvosloví tohoto křečka panuje ještě trochu zmatek: v počátečních letech byl tento křeček znám jako křeček zlatý, a to kvůli svému zlatému osrstění. Protože křečkové s původní barvou srsti tvoří v současné době menšinu, název křeček zlatý zapadl a bylo rozhodnuto nazývat tato zvířata podle země jejich původu, Sýrie, křeček syrský. (V Čechách je to opačně. Veškerá literatura se důsledně drží názvu křeček zlatý. )





![[Obr: krecek_dvojicez.jpg (41244 Bytes)] [Obr: krecek_dvojicez.jpg (41244 Bytes)]](http://1.im.cz/img_novinky/krecek_dvojicez.jpg)
![[Obr: ubikace.jpg (75731 Bytes)] [Obr: ubikace.jpg (75731 Bytes)]](http://1.im.cz/img_novinky/ubikace.jpg)
![[Obr: krecek_prolezacka.jpg (63094 Bytes)] [Obr: krecek_prolezacka.jpg (63094 Bytes)]](http://1.im.cz/img_novinky/krecek_prolezacka.jpg)













