Škrečok
4. listopadu 2008 v 21:14 | Kvakva
Křeček džungarský a křeček syrský jsou teritoriální zvířata. Každého jedince chováme v samostatné kleci nebo teráriu!
Spolu dokážou žít jenom křečci z jednoho vrhu, ale jen pár týdnů po odstavení od matky. Potom začínají mezi sebou soupeřit. Začíná to pištěním, vzájemnými boji o jídlo, o teritorium. Jestli tyhle příznaky soupeření přehlídnete, může se stát, že se křečci velmi vážně vzájemně zraní nebo dokonce zabijí.
Často si chovatelé kladou otázku, jestli samotnému křečkovi není smutno. Určitě není. Kreček je samotář a i ve volné přírodě se s opačným pohlavím setkává jenom v období páření. Když se budete křečkovi pravidelně věnovat, tak samotou rozhodně trpět nebude.
Když se i přes tohle varování rozhodnete chovat dva nebo více křečků v jedné kleci, je dobré mít v záloze ještě jednu klec nebo terárium. Agresivita a vzájemná nevraživost se může objevit kdykoliv i u velmi mírumilovných křečků.
V koloniích můžou žít jen křečíci roborowského.
Nezapomeňte, že společný chov může mít pro křečky katastrofální následky - vážná zranění nebo dokonce smrt!
29. října 2008 v 18:25 | Kvakva
29. října 2008 v 18:24 | Kvakva
29. října 2008 v 18:23 | Kvakva
AK STE ZVEDAVÝ (čo doporučujem lebo sú to fak dych vyrážajúce klietky) TAK KLIK NA CELÝ ČLÁNOK :)
29. října 2008 v 18:22 | Kvakva
N čo tak čumíte klik na ten celý článok :)
29. října 2008 v 18:21 | Kvakva
Vela zaujímavých nájdete v celom člábku :)
17. října 2008 v 19:35 | Kvakva
15. října 2008 v 18:24 | Kvakva
Ach jaj...Dala som ich
Terinke a
Kike a 3. som dala môjmu spolužiakovy...
Ďalšieho si možno zobere môj ďalší spolužiak...ach...už mám len 3 malé...
15. října 2008 v 17:40 | Kvakva
Dokopi je ich šesť,
stále chcú jesť.
Tu je báseň onich,
porovnajte snimi svojich:
Náš škrečulko Aji,
dozvieme sa až v jeri,
či je ona alebo on,
keď už pôjde do sveta von.
Ďaľší je škrečok Ami
vždy aktývne vyvádza s nami.
Popi keď ho už porodila,
je tu aby ho trochu skrotila.
A ten plaško,
nazývaný Aško,
stále sa dačoho bojí,
lebo ho stále dakto stráší.
Krásavec Ásik,
má pridlhý pásik.
Macher je veľký
už nenosí plienky.
Ďaľší je Asi,
síce nemá vlasy,
no stsť má krásnu,
baby nad ním žasnú. :)
Aďo je ďaľšie malé,
no iformácie sú už staré,
že vkuse v pilinách hrabe,
možno mu aj v hlave. x)
A Popi sa onich stará,
pred chvýľov bola ona ešte malá,
no ako ten čas letí,
Popi nám krásne rodí.
Koniec básne je až keď zazriete bodku,
všetky malé pohromade máte tu:
Aďo, Ásik, Aji
Aško, Asi a Ami.
Aká???
1. října 2008 v 11:32 | Kvakva
Juj a ešte sú také malé...no skáču ako divé...keď ich berem ne ruky tak ich msím prikriť dlaňov nech nespadnú...teda nevyskočia...takže ak máte doma malé škrečky tak ich berte do jednej ruky a druhov ich prikrite :)
30. září 2008 v 13:20 | Kvakva
Super...a majú už aj otvorené oči...a už su aj clpatééééé...juj...krásne sú...A NAJ JE ŽE POPI MI DOVOLILA ICH POHLADKAŤ!!! :)
Jakú jemnú strť majú...
27. srpna 2008 v 14:02 | Kvakva
Pongy:
Povaha: lenivá, vyberavá (jedlo), trocha agresívna, čistotná
Vek: 1 rok-35 ludských rokov
Deti: 1 vrch-5 malích:Mimo, Ambróz, Boxer XD, Anonim, Popi
Farba: augyn...AA
Váha:cca 60g
Dĺžka:9cm
Vzhlat: čistá, tučná :) a pekná
Čungo:
Povaha: hravý-hiperaktývny, čistotný, stále by kolečkoval a rád sa bije
Vek: 11-33 luds. rokov
Deti: Mimo, Ambróz, Boxer XD, Anonim, Popi
Farba: šedá
Váha: cca 50g
Dĺžka: 9cm
Vzhlad: vyšportovaný :), čistý, voní (od pilín s jablkovou vôňou) a peknýýýý
Popi:
Povaha: plachá, kúsavá, spavá a bráni sa
Vek:4 mes-12 leds. rokov
Deti: plánujem s Kubom
Súrodenci: Mimo, Ambróz, Boxer XD, Anonim
Farba:Augyn+ šedá...AS...asi
Váha:???
Dĺžka:cca 8cm
Vzhlad: tenká lachká, pekná a zlatá :)
Kuki:
Povaha: kúúúúúše, hravá ale aj lenivá (ako kedy)
Vek: 3 mes.-9 luds. rokov
Deti:-----
Farba:biela-perl či ako sa to píše...P? alebo PP
Váha:???
Dĺžka:cca 8
Vzhlad: zlatááááá, tvár-zlatááá, šedne jej pásik na chrbte
Kubo:
Povaha: lenivýýýýý
Vek:???
Deti: plánujem s Popi
Farba:augin...AA alebo A?
Váha:???
Dĺžka:cca 8,5 cm
Vzhlad: hlavičku má tak trošku predĺženú, lachký a má dlhé pazúre
Vek podla: 27.augusta 2008
26. srpna 2008 v 18:32 | Kvakva
7. srpna 2008 v 14:13 | Kvakva
Už 5. :D
Ale tohoto som neplánovala...naša bývalá susedka si kúpila škrečka (džungárskeho augin) a dnes u nás bola a povedala že asi naňho majú alergiu...že mi ho dá aj s klietkov-ževraj docela velkou aj s tonulom, piliny, žrádlo a všetko...tak som neodmietla...nazvali ho Kubo (tak sa volá jej syn) a dúfam že to bude chalan (nevedia pohlavie)
:DDDDDDDDDDDDD
29. července 2008 v 13:31 | Kvakva
Dnes asi prídu na svet malé...Pongy sa stále olizuje...stava si hniezdo a tak sa chová škrčok pred pôrodom... A správala sa dosť čudne...išla na jednu stranu akvárka (dala som ju do akvárka aby potom malá nevyliezli cez mreže) tam sa začala olizovať škrabať potom ako keby stuhla na 5 sek. a rýchlo bežala vedľa domčeka do hniezda (ako keby jej jedno hniezdo nestačilo tak si spravila 3 :) ) tak urobila to isté a šprintovala na ten koniec akvárka...a to robila furt...šprintovala hore dole...a premiestňuje sa z jedného hniezda do druhého...skrátka má športový deň :) Teraz je v domčeku a olizuje sa...bude teraz rodiť??? :O Asi veď uvidím...:) Ale teraz má menšie bruško ako pri prvých malích...bude ich asi menej...
25. července 2008 v 23:19 | Kvakva
NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!NEKOPÍROVAŤ!!!
ANI ZO ZDROJOM VLASTNÁ VÝROBA!!!
Môj úplne prvý obrázok ktorý som kedy robila...
NEKOPÍROVAŤ!!!
2. obrázok
NEKOPÍROVAŤ!!!
LEBO BUDEM ZLÁ!!! :(((
17. července 2008 v 19:46 | Kvakva
Je to úúúplne biely (s čiernymi očamy) džungár (zobrala som si bez pásika)...volá sa Kuki- s známimy sme išli do obchodu a ked som ho doniesla (mali sme rozchod) tak som sa vyhovorila že je to popcorn (bol v krabičke)a popcorn je z kukurice-Kuki...je zlatý ale jak som ho dala do klietky Ponga a Popiho tak ho Popi kusol a teraz má pri zadku ranu :( ... ak viete čo sa na ranu škrečkom dáva pls napíšte...a tak musí byť v mega zavareninovej flaške...lebo k Čungovy ho dať nemôžem lebo by sa popárili...ale je ♥♥♥náááádherný♥♥♥ !!!
Je bodobný tomuto
4. července 2008 v 21:56 | Kvakva
Nebojte sa niaky škrečok mi nezomrel, práve naopak začal sa pre nich nový život!!! Malé ktoré sa narodili Pogovy som odniesla k bratrancovi do obchodu. Malé dostali aj mená: Popi, Momi, Ambróz, Boxer :) a Anonim ☺. Velmi mi budú chýbať, mala som ich ♥ no ale museli ísť preč lebo už boli veľké a už sa aj bili (preto jeden dostal meno Boxer-najviac sa bil).
Pozdravujem ich, nech sa im darí a nech sú v novej rodine šťastný!!! I ♥ hamsters!!!☺
4. července 2008 v 0:01 | Kvakva
Keď sa toto zverejnilo ja som určite spala a neviem či dnes pôjdem na blog!!!
Křeček huňatoocasýFoto nemam
Dříve se křeček huňatoocasý nazýval podle způsobu života lesomyš horská. Obývá západní část Spojených států amerických a Kanady. Žije hlavně v pískovcových skalách a v horských lesích až do nadmořské výšky 3000m, ale nevyhýbá se ani blízkosti lidských obydlí. Občas se dokonce usazuje na půdách stodol a stavení. v dutinách stromů nebo ve skalních rozsedlinách a jeskyních si staví velká hnízda vystlaná větvičkami a lýkem. V nich a v jejich nejbližším okolí shromažďuje neuvěřitelné množství různých předmětů- oblázků, plechovek, součástek strojů, starých bot apod. Američané mu proto přezdívají "kleptoman". Jeho potravu tvoří hlavně semena, kořínky a různé lesní plody. V menší míře se živí hmyzem a jeho larvami. Místy může působit menší škody na zemědělských plodinách, ale spíše lidi obtěžuje odnášením různých věcí.
Křeček kaktusový
obývá jižní oblasti Spojených států amerických a sever Mexika. Žije obvykle v kaktusových porostech, ale nevyhýbá se ani blízkosti lidí, a tak je možné ho zastihnout i v polích a sadech. V jeho potravě převažují dužnaté části a semena kaktusů i dalších rostlin, ale jídelníček si pravidelně zpestřuje i hmyzem a jinými drobnými živočichy. Často si vytváří v pařezech a dutinách poblíž hnízdní nory zásoby potravy, které transportuje v lícních torbách. U nás ho můžete vidět v plzeňské zoologické zahradě.
Křeček velkýFoto nemam
Délka těla 30 - 35 cm, délka ocasu 20 - 25 cm, hmotnost 1,2 kg. Křečka velkého můžeme nalézt v madagaskarských suchých a opadavých lesích s písčitou půdou. Živí se semeny, spadanými plody a kůrou stromů. Několik křečků obývá podzemní systém přibližně šesti doupat, většinou žijí v rodinách. Obvykle běhají po čtyřech, ale dokážou skákat po zadních nohou jako klokani. Křečci velcí jsou velmi ohroženi kácením lesů na Madagaskaru. U nás je k vidění v pražské zoologické zahradě v pavilonu malých živočichů.
Křečík daurský
Křečík daurský (Cricetulus barabensis)
Obývá jižní Sibiř, Mongolsko, Dálný východ a severovýchodní Čínu. Jeho domovem jsou nejčastěji zpevněné váté písky, kamenité a krátkostébelné stepi a skalnaté pustiny. Vyhrabává si až 1 m hluboké nory. Zvířata jsou značně nesnášenlivá, zvláště samice, a proto se obvykle vyhledávají jen v době páření. Jejich potrava se skládá z větší části z živočichů - hmyzu a jeho larev. Teprve na druhém místě jsou semena a jen v malém množství i zelené části rostlin. Vůči chovateli jsou velice mírní, často se používají jako laboratorní zvířata.
Mapa výskutu křečíka daurského:
Křečík čínský
Je to hlodavec s typicky štíhlým tělem dlouhým 80 - 250 mm. Charakteristickým znakem tohoto rodu je neosrstěný ocásek dlouhý 25 - 106 mm. Ušní boltce jsou krátké, pokryté hustými jemnými chlupy. Oči jsou středně velké, a nejsou tolik vystouplé jako u křečíka džungarského. Srst je šedá nebo tmavožlutá, na břiše světlešedá až bílá. Křečík čínský obývá stepi, lesostepi a polopouště severní Číny. Je to hlodavec s typicky soumračnou aktivitou. Přes den je ukrytý v jednoduché díře, z které se k večeru vydává za potravou. Živí se semeny rozličných rostlin a hmyzem.
Křeček Polní
Délka těla 210 - 340 mm, ocasu 28 - 60 mm, hmotnost 150 - 500 g. Chodidlo je osrstěné jen po patu. Obývá stepi a lesostepi východní a střední Evropy a západní Sibiře. Živí se zelenými částmi vegetace a semeny, ze kterých si vytváří zásoby až 15 kg. Má sklon k dravému způsobu života. Žere i hmyz a drobné zemní hlodavce. Rychle se rozmnožuje, při vhodných životních podmínkách se mohou zvířata přemnožit a způsobit velké škody. na polích podniká za potravou delší cesty. Zásoby přenáší do zásobárny v objemných lícních torbách, které mu sahají až k lopatkám. V jižních částech areálu rozšíření vyhledává vlhké biotopy travnatých luk. Dává přednost hlinitým půdám před lehkými písčitými. Je to kožešinové zvíře. Je vnímavý na tularémii, vzteklinu a jiné nemoci přenosné na člověka a zvířata.
Další druh nebo jen severní poddruh syrského křečka, ale jeho postavení v systému křečků není ještě plně vyjasněno.
Křeček šedý
Je rozšířen od Řecka, Bulharska a Rumunska přes východní Evropu až po Malou Asii, Pákistán, Írán, a Mongolsko. Obývá většinou suché stepi, polopouště nebo pole, obvykle v nížinách do nadmořské výšky 300 m. Aktivní je převážně v noci, zimu nepřespává, ale jeho činorodost je v té době omezena na minimum. Za potravu mu slouží semena a zelené části rostlin, zvláště travin, jídelníček si ale pravidelně doplňuje i o hmyz, jeho larvy, měkkýše a jiné drobné živočichy. Křečík šedý je velice pohyblivý, jsou pro něj charakteristické rychlé, rtuťovité pohyby a rychlé pobíhání z místa na místo.
Křečík Eversmannův (Allocricetulus eversmannii)
Je to malé zvířátko o něco větší než myš s krátkými nohami a krátkým chvostem.Délka těla je 136-160 mm a délka chvostu 20-28 mm.Tlamičku má trochu špičatou. Má nevelké zakulacené uši .Chodidla jsou slabě osrstěná. Chvost je mírně zploštěný, pokrytý krátkými měkkými chloupky.Barva povrchu těla: načernale - skořicová, někdy světle žluto - rezavá až popelavě- písková. Břicho má bíle, jasně ohraničené od tmavé barvy boků. Na hrdle a hrudi je nahnědlá skvrna. Nohy a konec chvostu jsou bílé. Srst je krátká, měkká a jemná. Žije v jižním a středním Povolží, na jihu Uralu, v severním a středním Kazachstánu. Obývá stepi a polopouště, někdy i lesostepi. Nemá rád vlhké oblasti.Živí se semeny a obilninami, různými rostlinami jako pelyňkem, cibulkami tulipánů a jinými lučními travinami. Je aktivní večer a v noci. Jeho nory jsou jednoduché. Mají hlavní vchod, hnízdovou komoru a několik vedlejších vchodů. Často však obývá i nory jiných hlodavců. Rozmnožuje se počátkem dubna, ale jsou známy i případy, kdy se rozmnožoval v zimním období. Samice rodí do roka 2 až 3krát . Obvykle má 4 - 5 mladých. V říjnu obvykle upadá do zimního spánku, který je často přerušován kvůli doplnění potravy.Někdy ale do něj neupadne vůbec.
Velikostně stojí mez křečíkem myším a krysovitým. Do Evropy se dováží velmi zřídka.
Křečík krysovitý (Tscherskia triton)
Dříve se tento velký malý křeček žijící v Číně a Koreji řadil do rodu Cricetulus.
Křečík myší
Skoro k nerozeznání od myši. V obchodě se stejně jako křečík krysovitý vyskytuje velmi vzácně.Tzv. myší křečkové tvoří podčeleď žijící od Sýrie po Pákistán. Tento základní druh je dlouhoocasý, dorůstá délky 7-10 cm. Pochází z Íránu.e hodně podobný myši. Křečík myší obývá oblasti Turkmenistánu, Iránu a Afgánistánu. Celková délka jeho těla může dosahovat až 28 cm. Samotné tělo bez ocásku je dlouhé 7 -10cm.

Křečík Campbellův
Křečík Campbellův je svrchu šedohnědý s výrazným černým pruhem, který se táhne uprostřed hřbetu. Narozdíl od křečíka džungarského jsou proužky oddělující světlé zbarvení břicha od tmavšího hřbetu téměř neznatelné, nebo dokonce vůbec chybějí. Na zimu křečík Campbellův nebělá, ale v zajetí se vyskytla již celá řada barevných mutací, uváděných do obchodů se zvířaty pod nejrůznějšími, často matoucími názvy. Stejně jako křečíci džungarští jsou křečíci Campbellovi vzájemně velmi tolerantní a žijí často v malých skupinách. bohužel se již totéž nedá říci o jejich snášenlivosti vůči chovateli, protože většina z nich neváhá použít ostré zoubky, pokud se jim zdá, že je jejich bezpečnost ohrožena.

Je nejmenším zástupcem křečíků. V přírodě žije v oblastech Mongolska, severní Číny apod. Obývá hlavně pouště a polopouště. Aktivní je po celý rok. S kontinentálním podnebím a s tímto spojeným teplotním rozdílem během dne a noci se zvířata vyrovnávají spánkem. Za potravou se vypravuje v podvečer a brzy ráno. Hrabají si asi 1 m hluboké nory, a často sídlí i v převisech pohyblivých dun. Jako všichni křečíci z rodu Phodopus má i chodidla zadních nožek porostlá hustou srstí. V domácím teráriu je to příjemný chovanec, nejlépe chovaný v párech
1. července 2008 v 20:14 | Kvakva
Keď sa toto zverejnilo ja som určite spala a neviem či dnes pôjdem na blog!!!
Křeček huňatoocasýFoto nemam
Dříve se křeček huňatoocasý nazýval podle způsobu života lesomyš horská. Obývá západní část Spojených států amerických a Kanady. Žije hlavně v pískovcových skalách a v horských lesích až do nadmořské výšky 3000m, ale nevyhýbá se ani blízkosti lidských obydlí. Občas se dokonce usazuje na půdách stodol a stavení. v dutinách stromů nebo ve skalních rozsedlinách a jeskyních si staví velká hnízda vystlaná větvičkami a lýkem. V nich a v jejich nejbližším okolí shromažďuje neuvěřitelné množství různých předmětů- oblázků, plechovek, součástek strojů, starých bot apod. Američané mu proto přezdívají "kleptoman". Jeho potravu tvoří hlavně semena, kořínky a různé lesní plody. V menší míře se živí hmyzem a jeho larvami. Místy může působit menší škody na zemědělských plodinách, ale spíše lidi obtěžuje odnášením různých věcí.
Křeček kaktusový
obývá jižní oblasti Spojených států amerických a sever Mexika. Žije obvykle v kaktusových porostech, ale nevyhýbá se ani blízkosti lidí, a tak je možné ho zastihnout i v polích a sadech. V jeho potravě převažují dužnaté části a semena kaktusů i dalších rostlin, ale jídelníček si pravidelně zpestřuje i hmyzem a jinými drobnými živočichy. Často si vytváří v pařezech a dutinách poblíž hnízdní nory zásoby potravy, které transportuje v lícních torbách. U nás ho můžete vidět v plzeňské zoologické zahradě.
Křeček velkýFoto nemam
Délka těla 30 - 35 cm, délka ocasu 20 - 25 cm, hmotnost 1,2 kg. Křečka velkého můžeme nalézt v madagaskarských suchých a opadavých lesích s písčitou půdou. Živí se semeny, spadanými plody a kůrou stromů. Několik křečků obývá podzemní systém přibližně šesti doupat, většinou žijí v rodinách. Obvykle běhají po čtyřech, ale dokážou skákat po zadních nohou jako klokani. Křečci velcí jsou velmi ohroženi kácením lesů na Madagaskaru. U nás je k vidění v pražské zoologické zahradě v pavilonu malých živočichů.
Křečík daurský
Křečík daurský (Cricetulus barabensis)
Obývá jižní Sibiř, Mongolsko, Dálný východ a severovýchodní Čínu. Jeho domovem jsou nejčastěji zpevněné váté písky, kamenité a krátkostébelné stepi a skalnaté pustiny. Vyhrabává si až 1 m hluboké nory. Zvířata jsou značně nesnášenlivá, zvláště samice, a proto se obvykle vyhledávají jen v době páření. Jejich potrava se skládá z větší části z živočichů - hmyzu a jeho larev. Teprve na druhém místě jsou semena a jen v malém množství i zelené části rostlin. Vůči chovateli jsou velice mírní, často se používají jako laboratorní zvířata.
Mapa výskutu křečíka daurského:
Křečík čínský
Je to hlodavec s typicky štíhlým tělem dlouhým 80 - 250 mm. Charakteristickým znakem tohoto rodu je neosrstěný ocásek dlouhý 25 - 106 mm. Ušní boltce jsou krátké, pokryté hustými jemnými chlupy. Oči jsou středně velké, a nejsou tolik vystouplé jako u křečíka džungarského. Srst je šedá nebo tmavožlutá, na břiše světlešedá až bílá. Křečík čínský obývá stepi, lesostepi a polopouště severní Číny. Je to hlodavec s typicky soumračnou aktivitou. Přes den je ukrytý v jednoduché díře, z které se k večeru vydává za potravou. Živí se semeny rozličných rostlin a hmyzem.
Křeček Polní
Délka těla 210 - 340 mm, ocasu 28 - 60 mm, hmotnost 150 - 500 g. Chodidlo je osrstěné jen po patu. Obývá stepi a lesostepi východní a střední Evropy a západní Sibiře. Živí se zelenými částmi vegetace a semeny, ze kterých si vytváří zásoby až 15 kg. Má sklon k dravému způsobu života. Žere i hmyz a drobné zemní hlodavce. Rychle se rozmnožuje, při vhodných životních podmínkách se mohou zvířata přemnožit a způsobit velké škody. na polích podniká za potravou delší cesty. Zásoby přenáší do zásobárny v objemných lícních torbách, které mu sahají až k lopatkám. V jižních částech areálu rozšíření vyhledává vlhké biotopy travnatých luk. Dává přednost hlinitým půdám před lehkými písčitými. Je to kožešinové zvíře. Je vnímavý na tularémii, vzteklinu a jiné nemoci přenosné na člověka a zvířata.
Další druh nebo jen severní poddruh syrského křečka, ale jeho postavení v systému křečků není ještě plně vyjasněno.
Křeček šedý
Je rozšířen od Řecka, Bulharska a Rumunska přes východní Evropu až po Malou Asii, Pákistán, Írán, a Mongolsko. Obývá většinou suché stepi, polopouště nebo pole, obvykle v nížinách do nadmořské výšky 300 m. Aktivní je převážně v noci, zimu nepřespává, ale jeho činorodost je v té době omezena na minimum. Za potravu mu slouží semena a zelené části rostlin, zvláště travin, jídelníček si ale pravidelně doplňuje i o hmyz, jeho larvy, měkkýše a jiné drobné živočichy. Křečík šedý je velice pohyblivý, jsou pro něj charakteristické rychlé, rtuťovité pohyby a rychlé pobíhání z místa na místo.
Křečík Eversmannův (Allocricetulus eversmannii)
Je to malé zvířátko o něco větší než myš s krátkými nohami a krátkým chvostem.Délka těla je 136-160 mm a délka chvostu 20-28 mm.Tlamičku má trochu špičatou. Má nevelké zakulacené uši .Chodidla jsou slabě osrstěná. Chvost je mírně zploštěný, pokrytý krátkými měkkými chloupky.Barva povrchu těla: načernale - skořicová, někdy světle žluto - rezavá až popelavě- písková. Břicho má bíle, jasně ohraničené od tmavé barvy boků. Na hrdle a hrudi je nahnědlá skvrna. Nohy a konec chvostu jsou bílé. Srst je krátká, měkká a jemná. Žije v jižním a středním Povolží, na jihu Uralu, v severním a středním Kazachstánu. Obývá stepi a polopouště, někdy i lesostepi. Nemá rád vlhké oblasti.Živí se semeny a obilninami, různými rostlinami jako pelyňkem, cibulkami tulipánů a jinými lučními travinami. Je aktivní večer a v noci. Jeho nory jsou jednoduché. Mají hlavní vchod, hnízdovou komoru a několik vedlejších vchodů. Často však obývá i nory jiných hlodavců. Rozmnožuje se počátkem dubna, ale jsou známy i případy, kdy se rozmnožoval v zimním období. Samice rodí do roka 2 až 3krát . Obvykle má 4 - 5 mladých. V říjnu obvykle upadá do zimního spánku, který je často přerušován kvůli doplnění potravy.Někdy ale do něj neupadne vůbec.
Velikostně stojí mez křečíkem myším a krysovitým. Do Evropy se dováží velmi zřídka.
Křečík krysovitý (Tscherskia triton)
Dříve se tento velký malý křeček žijící v Číně a Koreji řadil do rodu Cricetulus.
Křečík myší
Skoro k nerozeznání od myši. V obchodě se stejně jako křečík krysovitý vyskytuje velmi vzácně.Tzv. myší křečkové tvoří podčeleď žijící od Sýrie po Pákistán. Tento základní druh je dlouhoocasý, dorůstá délky 7-10 cm. Pochází z Íránu.e hodně podobný myši. Křečík myší obývá oblasti Turkmenistánu, Iránu a Afgánistánu. Celková délka jeho těla může dosahovat až 28 cm. Samotné tělo bez ocásku je dlouhé 7 -10cm.

Křečík Campbellův
Křečík Campbellův je svrchu šedohnědý s výrazným černým pruhem, který se táhne uprostřed hřbetu. Narozdíl od křečíka džungarského jsou proužky oddělující světlé zbarvení břicha od tmavšího hřbetu téměř neznatelné, nebo dokonce vůbec chybějí. Na zimu křečík Campbellův nebělá, ale v zajetí se vyskytla již celá řada barevných mutací, uváděných do obchodů se zvířaty pod nejrůznějšími, často matoucími názvy. Stejně jako křečíci džungarští jsou křečíci Campbellovi vzájemně velmi tolerantní a žijí často v malých skupinách. bohužel se již totéž nedá říci o jejich snášenlivosti vůči chovateli, protože většina z nich neváhá použít ostré zoubky, pokud se jim zdá, že je jejich bezpečnost ohrožena.

Je nejmenším zástupcem křečíků. V přírodě žije v oblastech Mongolska, severní Číny apod. Obývá hlavně pouště a polopouště. Aktivní je po celý rok. S kontinentálním podnebím a s tímto spojeným teplotním rozdílem během dne a noci se zvířata vyrovnávají spánkem. Za potravou se vypravuje v podvečer a brzy ráno. Hrabají si asi 1 m hluboké nory, a často sídlí i v převisech pohyblivých dun. Jako všichni křečíci z rodu Phodopus má i chodidla zadních nožek porostlá hustou srstí. V domácím teráriu je to příjemný chovanec, nejlépe chovaný v párech
Křeček zlatý
Mesocricetus auratus
Systematické zařazení:
Kmen: strunatci
Třída: savci
Řád: hlodavci
Čeleď: myšovití
Podčeleď: křečci
Původ: Přední Asie a jihovýchodní Evropa. Obvykle obývá oblasti s dostatkem obživy (pole a obytné oblasti).
Chov: Křečky chováme v akváriu, nebo plastové nádrži, které jsou k dostání ve všech specializovaných prodejnách. Rozměry ubikace by neměly být menší, než 40x30x25 výška (uvedeno v centimetrech). Na dno ubikace nasypeme třícentimetrovou vrstvu hoblin, popřípadě můžeme smíchat hobliny se stelivem pro kočky (jeden díl steliva a tři díly hoblin). Výhodou je, že kočičí steliva pohlcují pachy. Důležitou součástí zařízení je napáječka a prolézačky. Stačí dát na dno kousek pařezu, který křeček během krátké doby rozhlodá, proto nedoporučuji kupovat umělohmotné chaloupky nabízené v zooprodejnách. Velice často se používá prázdný kokosový ořech. Nesmíme zapomenout na dostatečné větrání. Křečky chováme při pokojové teplotě.
Krmení: Veškeré ovoce a zelenina, směsi zrnin - slunečnice, oves, kukuřice, ječmen a pšenice, v létě tráva, v zimě seno, na okus tvrdý chléb a větévky ovocných stromů a pro vylepšení jídelníčku občas larvy potemníka moučného. Nikdy křečky nepřekrmujeme, pohled na plesnivé a páchnoucí hromádky krmení je více než odpudivý. Nesmíme zapomenout na dostatečné napájení, jako každý živý tvor i křeček potřebuje k životu vodu.
Rozmnožování: Křeček je spíše samotář a proto je nechováme ve skupinách. Pro rozmnožování křečků potřebujete samečka staršího osmi týdnů a samičku ne mladší, než patnáct, nejlépe dvacet týdnů. Páry nechováme pohromadě, protože samička většinou samečka ukouše. Jsou-li křečci dospělí, nastal čas k připuštění. Do zvláštního akvária dáme křečky společně. Během krátké doby si samička dřepne a je ochotna se pářit. Po aktu samečka ihned oddělíme. Za 15-17 dní se narodí 5-10 slepých a holých mláďat. Zhruba za šest týdnů jsou mláďata zcela samostatná a můžeme je od samičky oddělit.
Zajímavosti: Křeček je polyfázní zvíře, to znamená, že ve dne spí a v noci je aktivní. Křečci jsou velice čistotní a svou potřebu vykonávají do jednoho rohu ubikace. Uvádí se, že křečci pocházejí z jedné samičky s devíti mláďaty, která byla nalezena v Syriijském Alepu v roce 1930. Od té doby nebyli v přírodě nalezeni.