close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Druhy škrečkov

1. července 2008 v 20:14 | Kvakva |  Škrečok
Keď sa toto zverejnilo ja som určite spala a neviem či dnes pôjdem na blog!!!
Křeček huňatoocasýFoto nemam
Dříve se křeček huňatoocasý nazýval podle způsobu života lesomyš horská. Obývá západní část Spojených států amerických a Kanady. Žije hlavně v pískovcových skalách a v horských lesích až do nadmořské výšky 3000m, ale nevyhýbá se ani blízkosti lidských obydlí. Občas se dokonce usazuje na půdách stodol a stavení. v dutinách stromů nebo ve skalních rozsedlinách a jeskyních si staví velká hnízda vystlaná větvičkami a lýkem. V nich a v jejich nejbližším okolí shromažďuje neuvěřitelné množství různých předmětů- oblázků, plechovek, součástek strojů, starých bot apod. Američané mu proto přezdívají "kleptoman". Jeho potravu tvoří hlavně semena, kořínky a různé lesní plody. V menší míře se živí hmyzem a jeho larvami. Místy může působit menší škody na zemědělských plodinách, ale spíše lidi obtěžuje odnášením různých věcí.
Křeček kaktusový
obývá jižní oblasti Spojených států amerických a sever Mexika. Žije obvykle v kaktusových porostech, ale nevyhýbá se ani blízkosti lidí, a tak je možné ho zastihnout i v polích a sadech. V jeho potravě převažují dužnaté části a semena kaktusů i dalších rostlin, ale jídelníček si pravidelně zpestřuje i hmyzem a jinými drobnými živočichy. Často si vytváří v pařezech a dutinách poblíž hnízdní nory zásoby potravy, které transportuje v lícních torbách. U nás ho můžete vidět v plzeňské zoologické zahradě.
Křeček velkýFoto nemam
Délka těla 30 - 35 cm, délka ocasu 20 - 25 cm, hmotnost 1,2 kg. Křečka velkého můžeme nalézt v madagaskarských suchých a opadavých lesích s písčitou půdou. Živí se semeny, spadanými plody a kůrou stromů. Několik křečků obývá podzemní systém přibližně šesti doupat, většinou žijí v rodinách. Obvykle běhají po čtyřech, ale dokážou skákat po zadních nohou jako klokani. Křečci velcí jsou velmi ohroženi kácením lesů na Madagaskaru. U nás je k vidění v pražské zoologické zahradě v pavilonu malých živočichů.
Křečík daurský
Křečík daurský (Cricetulus barabensis)
Obývá jižní Sibiř, Mongolsko, Dálný východ a severovýchodní Čínu. Jeho domovem jsou nejčastěji zpevněné váté písky, kamenité a krátkostébelné stepi a skalnaté pustiny. Vyhrabává si až 1 m hluboké nory. Zvířata jsou značně nesnášenlivá, zvláště samice, a proto se obvykle vyhledávají jen v době páření. Jejich potrava se skládá z větší části z živočichů - hmyzu a jeho larev. Teprve na druhém místě jsou semena a jen v malém množství i zelené části rostlin. Vůči chovateli jsou velice mírní, často se používají jako laboratorní zvířata.
Mapa výskutu křečíka daurského:
Obrazek
Obrazek
Křečík čínský
Je to hlodavec s typicky štíhlým tělem dlouhým 80 - 250 mm. Charakteristickým znakem tohoto rodu je neosrstěný ocásek dlouhý 25 - 106 mm. Ušní boltce jsou krátké, pokryté hustými jemnými chlupy. Oči jsou středně velké, a nejsou tolik vystouplé jako u křečíka džungarského. Srst je šedá nebo tmavožlutá, na břiše světlešedá až bílá. Křečík čínský obývá stepi, lesostepi a polopouště severní Číny. Je to hlodavec s typicky soumračnou aktivitou. Přes den je ukrytý v jednoduché díře, z které se k večeru vydává za potravou. Živí se semeny rozličných rostlin a hmyzem.
Křeček Polní
Délka těla 210 - 340 mm, ocasu 28 - 60 mm, hmotnost 150 - 500 g. Chodidlo je osrstěné jen po patu. Obývá stepi a lesostepi východní a střední Evropy a západní Sibiře. Živí se zelenými částmi vegetace a semeny, ze kterých si vytváří zásoby až 15 kg. Má sklon k dravému způsobu života. Žere i hmyz a drobné zemní hlodavce. Rychle se rozmnožuje, při vhodných životních podmínkách se mohou zvířata přemnožit a způsobit velké škody. na polích podniká za potravou delší cesty. Zásoby přenáší do zásobárny v objemných lícních torbách, které mu sahají až k lopatkám. V jižních částech areálu rozšíření vyhledává vlhké biotopy travnatých luk. Dává přednost hlinitým půdám před lehkými písčitými. Je to kožešinové zvíře. Je vnímavý na tularémii, vzteklinu a jiné nemoci přenosné na člověka a zvířata.
Křeček rumunskýFOTO
Další druh nebo jen severní poddruh syrského křečka, ale jeho postavení v systému křečků není ještě plně vyjasněno.
Křeček šedý
Je rozšířen od Řecka, Bulharska a Rumunska přes východní Evropu až po Malou Asii, Pákistán, Írán, a Mongolsko. Obývá většinou suché stepi, polopouště nebo pole, obvykle v nížinách do nadmořské výšky 300 m. Aktivní je převážně v noci, zimu nepřespává, ale jeho činorodost je v té době omezena na minimum. Za potravu mu slouží semena a zelené části rostlin, zvláště travin, jídelníček si ale pravidelně doplňuje i o hmyz, jeho larvy, měkkýše a jiné drobné živočichy. Křečík šedý je velice pohyblivý, jsou pro něj charakteristické rychlé, rtuťovité pohyby a rychlé pobíhání z místa na místo.
Křečík Eversmannův (Allocricetulus eversmannii)
Je to malé zvířátko o něco větší než myš s krátkými nohami a krátkým chvostem.Délka těla je 136-160 mm a délka chvostu 20-28 mm.Tlamičku má trochu špičatou. Má nevelké zakulacené uši .Chodidla jsou slabě osrstěná. Chvost je mírně zploštěný, pokrytý krátkými měkkými chloupky.Barva povrchu těla: načernale - skořicová, někdy světle žluto - rezavá až popelavě- písková. Břicho má bíle, jasně ohraničené od tmavé barvy boků. Na hrdle a hrudi je nahnědlá skvrna. Nohy a konec chvostu jsou bílé. Srst je krátká, měkká a jemná. Žije v jižním a středním Povolží, na jihu Uralu, v severním a středním Kazachstánu. Obývá stepi a polopouště, někdy i lesostepi. Nemá rád vlhké oblasti.Živí se semeny a obilninami, různými rostlinami jako pelyňkem, cibulkami tulipánů a jinými lučními travinami. Je aktivní večer a v noci. Jeho nory jsou jednoduché. Mají hlavní vchod, hnízdovou komoru a několik vedlejších vchodů. Často však obývá i nory jiných hlodavců. Rozmnožuje se počátkem dubna, ale jsou známy i případy, kdy se rozmnožoval v zimním období. Samice rodí do roka 2 až 3krát . Obvykle má 4 - 5 mladých. V říjnu obvykle upadá do zimního spánku, který je často přerušován kvůli doplnění potravy.Někdy ale do něj neupadne vůbec.
Velikostně stojí mez křečíkem myším a krysovitým. Do Evropy se dováží velmi zřídka.
Obrazek
Obrazek
Obrazek
Křečík krysovitý (Tscherskia triton)
Dříve se tento velký malý křeček žijící v Číně a Koreji řadil do rodu Cricetulus.
Obrazek
Křečík myší
Skoro k nerozeznání od myši. V obchodě se stejně jako křečík krysovitý vyskytuje velmi vzácně.Tzv. myší křečkové tvoří podčeleď žijící od Sýrie po Pákistán. Tento základní druh je dlouhoocasý, dorůstá délky 7-10 cm. Pochází z Íránu.e hodně podobný myši. Křečík myší obývá oblasti Turkmenistánu, Iránu a Afgánistánu. Celková délka jeho těla může dosahovat až 28 cm. Samotné tělo bez ocásku je dlouhé 7 -10cm.
Obrazek
Křečík Campbellův
Křečík Campbellův je svrchu šedohnědý s výrazným černým pruhem, který se táhne uprostřed hřbetu. Narozdíl od křečíka džungarského jsou proužky oddělující světlé zbarvení břicha od tmavšího hřbetu téměř neznatelné, nebo dokonce vůbec chybějí. Na zimu křečík Campbellův nebělá, ale v zajetí se vyskytla již celá řada barevných mutací, uváděných do obchodů se zvířaty pod nejrůznějšími, často matoucími názvy. Stejně jako křečíci džungarští jsou křečíci Campbellovi vzájemně velmi tolerantní a žijí často v malých skupinách. bohužel se již totéž nedá říci o jejich snášenlivosti vůči chovateli, protože většina z nich neváhá použít ostré zoubky, pokud se jim zdá, že je jejich bezpečnost ohrožena.
křečík Campbellův
Je nejmenším zástupcem křečíků. V přírodě žije v oblastech Mongolska, severní Číny apod. Obývá hlavně pouště a polopouště. Aktivní je po celý rok. S kontinentálním podnebím a s tímto spojeným teplotním rozdílem během dne a noci se zvířata vyrovnávají spánkem. Za potravou se vypravuje v podvečer a brzy ráno. Hrabají si asi 1 m hluboké nory, a často sídlí i v převisech pohyblivých dun. Jako všichni křečíci z rodu Phodopus má i chodidla zadních nožek porostlá hustou srstí. V domácím teráriu je to příjemný chovanec, nejlépe chovaný v párech
Křeček zlatý
Mesocricetus auratus
Systematické zařazení:
Kmen: strunatci
Třída: savci
Řád: hlodavci
Čeleď: myšovití
Podčeleď: křečci
Původ: Přední Asie a jihovýchodní Evropa. Obvykle obývá oblasti s dostatkem obživy (pole a obytné oblasti).
Chov: Křečky chováme v akváriu, nebo plastové nádrži, které jsou k dostání ve všech specializovaných prodejnách. Rozměry ubikace by neměly být menší, než 40x30x25 výška (uvedeno v centimetrech). Na dno ubikace nasypeme třícentimetrovou vrstvu hoblin, popřípadě můžeme smíchat hobliny se stelivem pro kočky (jeden díl steliva a tři díly hoblin). Výhodou je, že kočičí steliva pohlcují pachy. Důležitou součástí zařízení je napáječka a prolézačky. Stačí dát na dno kousek pařezu, který křeček během krátké doby rozhlodá, proto nedoporučuji kupovat umělohmotné chaloupky nabízené v zooprodejnách. Velice často se používá prázdný kokosový ořech. Nesmíme zapomenout na dostatečné větrání. Křečky chováme při pokojové teplotě.
Krmení: Veškeré ovoce a zelenina, směsi zrnin - slunečnice, oves, kukuřice, ječmen a pšenice, v létě tráva, v zimě seno, na okus tvrdý chléb a větévky ovocných stromů a pro vylepšení jídelníčku občas larvy potemníka moučného. Nikdy křečky nepřekrmujeme, pohled na plesnivé a páchnoucí hromádky krmení je více než odpudivý. Nesmíme zapomenout na dostatečné napájení, jako každý živý tvor i křeček potřebuje k životu vodu.
Rozmnožování: Křeček je spíše samotář a proto je nechováme ve skupinách. Pro rozmnožování křečků potřebujete samečka staršího osmi týdnů a samičku ne mladší, než patnáct, nejlépe dvacet týdnů. Páry nechováme pohromadě, protože samička většinou samečka ukouše. Jsou-li křečci dospělí, nastal čas k připuštění. Do zvláštního akvária dáme křečky společně. Během krátké doby si samička dřepne a je ochotna se pářit. Po aktu samečka ihned oddělíme. Za 15-17 dní se narodí 5-10 slepých a holých mláďat. Zhruba za šest týdnů jsou mláďata zcela samostatná a můžeme je od samičky oddělit.
Zajímavosti: Křeček je polyfázní zvíře, to znamená, že ve dne spí a v noci je aktivní. Křečci jsou velice čistotní a svou potřebu vykonávají do jednoho rohu ubikace. Uvádí se, že křečci pocházejí z jedné samičky s devíti mláďaty, která byla nalezena v Syriijském Alepu v roce 1930. Od té doby nebyli v přírodě nalezeni.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.